Typ černého uhlí je dán jeho kvalitou, která se odvozuje z obsahu uhlíku v celkovém složení horniny. Čím více uhlíku se v černém uhlí nachází, tím kvalitnější toto uhlí je. Obsah uhlíku je pak přímo závislý na době, kdy uhlí vznikalo. Starší uhlí procházelo prouhelňováním déle, takže obsah uhlíku je vyšší než u uhlí mladšího. Tato vlastnost má hlavní vliv na výhřevnost – uhlíkem bohatší černé uhlí ji má vyšší.
.

Těžební průmysl je odvětví průmyslu, které se týká hlavně těžby (dobývání) přírodních zdrojů z povrchu planety. Jedná se tedy o odvětví lidské činností, jež čerpá zdroje pocházející z prostředí neživé pozemské přírody. Oblasti na těžbu surovin se pak nazývají lomy, doly, ropné vrty apod. Existují i zvláštní případy těžby, např. těžba soli odpařováním mořské vody.

Z Ostravska pocházejí archeologické důkazy o tom, že uhlí zde využíval už pravěký člověk. Cílevědomá těžba a využití této suroviny se však datuje až do mnohem pozdější doby dokonce podstatně pozdější doby než těžba a zpracování kovových rud. Masová poptávka po uhlí vznikla až v počátcích průmyslové revoluce.

Uhlí vzniká geochemickou fází zvanou prouhelňování z organického materiálu za nepřístupu vzduchu, kde dochází k syntéze monomerů v geopolymery. Postupnou přeměnou vrstev odumřelých stromů působením tlaku při nepřítomnosti vzduchu se přecházelo z fáze trouchnivění, rašelinění až k prouhelňování, což mělo za následek snižování obsahu kyslíku a vodíku a nárůst uhlíku. Tyto procesy mají za následek současně i rozpad struktury rostlin a jejich postupné tmavnutí.

Zahrnuje těžbu a dopravu vytěženého nerostu z dolu. Těží se v porubech, chodbách. V porubech pracují havíři s různými typy důlních strojů a dopravních zařízení (v těžních chodbách důlní dráha, v šachtách důlní výtahy). Těživo z dolu se dopravuje na povrch těžní jámou pomocí důlních výtahů, a to ve vozících, těžních klecích, nebo ve skipech. Suroviny jsou dále drceny, taveny, tříděny a rozváženy.